Historická buňka WBH byla založena formálně 1. března léta Páně 2012 dvěma členy – mladším badatelem Michalem Faustem a starším badatelem Petrem Koubkem (viz fotografie 1). Bylo to přirozené vyústění předchozích neformálních historicko-vlastivědných aktivit zmíněných členů WBH.
5. dubna téhož roku dostala přívlastek po guru archeologie a historie, kterým byl pedagog a spisovatel Jan Karel Hraše. Tento velikán cimrmanovského rozměru si při zakreslování knovízského hradiště na kopci Hradišťany v Českém středohoří roztomile popletl světové strany, čímž nejen ztížil práci svým následovníkům, ale upoutal na sebe i pozornost zakládajících členů buňky. Navíc je velmi příhodné jeho příjmení, které evokuje spojitost s našimi Hracholusky. Na počest tohoto kroku byl vzápětí přejmenován i jeden navštívený hrad. A tak se při jedné z prvních expedic buňky pod novým názvem stal z hradu Krašov rázem Hrašov. Tímto přejmenovávacím intermezzem členové ukončili hektické období zakládání a došlo ke zklidnění jako přirozené podmínky poctivého badatelského úsilí.
19. ledna roku 2013 byl do historické buňky přijat třetí člen – badatel cestovatel Robin Vávra (iniciační obřad – přísaha na portrét J.K.Hraše – je zaznamenán na fotografii 2, společné foto všech členů pak na fotografii 3), čímž došlo k dalšímu mezníku ve vývoji buňky.
Buňka si dala za cíl probádávat a odkrývat především nejstarší dějinné souvislosti městské části Hracholusky, ale nebrání se jakémukoliv historickému bádání. Zejména v oboru stibologie, tedy nauky o dávných cestách a jejich významu, jejímž jedním ze zakladatelů je také již zmíněný J.K.Hraše. V neposlední řadě se buňka věnuje obnovování starých lidových tradic a zvyků, jako např. Pálení čarodějnic na Šibeňáku (Slavíně) či organizování naučně poznávacích výletů. Za jeden ze zásadních úspěchů své badatelské činnosti považují členové buňky objev Jeviněvského vinařství.
Z publikační činnosti buňky:
Do „svého“ prvního článku o roudnických popravištích badatelé protentokrát pouze získávali materiály pro autora, archeologa Petra Nového ze Středočeského muzea v Roztokách – viz příloha Roudnická popraviště.
Další články jsou již samostatným dílem členů historické buňky – viz ostatní přílohy.
Přílohy:
Výroční slavínské trojky 1
Výroční slavínské trojky 2
Roudnická popraviště
Prameny pod Řípem
Prameny Čepele